Už tomu tak je a doba nahrává tomu, že se začínají ve větší míře jezdit závody i virtuálně. Po proběhlých jarních závodech 2020, které se konaly virtuálně, nám Kolo pro život ve spolupráci s ROUVY připravilo další lahůdku. Jsou to 2 závody, které důvěrně známe. Jedním z nich jsou Hustopeče, kam my cyklisti za vínem nejezdíme, protože tam jezdíme na závody a druhým je Zadov.
Ve středu 13.1. byl vypsán právě závod v Hustopečích. Po bedlivém celodenním sledování počasí většina z nás volila kraťasy, krátký dres a hodně naplno puštěný ventilátor, protože pokojová teplota od 17 hod. až nadměrně stoupala.
Start byl vypsán na 17:00 a na startu se sešlo více jak 600 závodníků. Z našeho týmu jsme měli 0,33% zastoupení :), ale ovšem bylo vidět.
Vlastním slovem 🙂 : Rohozdl jsem se Rouvy naistalovat asi v 14:00, kdy se mě ptala Klárka, zda to nechci zkusit a tak, abych se vyhnul přípravě večeře, jsem raději ujel na závody.
Tím, že většinu týdně trénuji na trenažeru, pro mě ani toto nebyla změna. Jen sem pustil víc větrák a připravil si bidon. Od začátku závodu jsem věděl, že nemá cenu jet jen extra vysoké tempo, ale pouze vysoké a stabilní tempo po celých 50 minut.
Po 5 kilometrech jsem ve sjezdu musel i seskočit z trenažeru, protože jsem si na začátku zapomněl přepnout pohled a viděl jsem jen mapu … což se mi moc nelíbilo. Pak už jsem jen držel tempo, ale cca v půlce závodu jsem již cítil, že budu rád, když to doklepu dokonce. Tak přišel i čas na modlení :). Tím, že jsem jel sám, tak jsem si ani nemohl pomoc draftingem (prostě jízdou v háku), což mi taky nehrálo do karet, abych dojel první dvojici. Vlastně jsem to zjistil až při závodě, že to funguje, když o tom mluvili v přenosu, který jsem taky sledoval.
No prostě mě to moc bavilo a jsem rád, že jsme pozávodili ty zahraniční borce. Už se těším na další závody v únoru a tak nějako mi to dodalo motivaci, protože nakonec ty čísla ze závodu vůbec nejsou špatná.
Takže beru v tomto závodě 3. místo absolutně.
Výsledky tady:
Fotky ze závodů nemám neb se s tím moc nepočítalo.
